Historie obce
Datum vzniku obec Staré Hamry, též Hamry a Hamrovice, lze položit někdy mezi léty 1636 - 1639, kdy se dochovala první gruntovní kniha... a další historické skutečnosti o obci jsou obsahem tohoto tématu.
Historie obce
Datum vzniku obec Staré Hamry, též Hamry a Hamrovice, lze položit někdy mezi léty 1636 - 1639, kdy se dochovala první gruntovní kniha. V roce 1638 zde nechal hrabě Oppersdorf postavit jeden železný hamer, poháněný vodou, což vlastně byly první železárny na panství frýdeckém, do nichž se dodávala ruda, která se těžila v nedalekých Malenovicích. Když později vznikly nové hamry v Bašce, říkalo se předešlým hamrům staré. Tak vznikl název Staré Hamry, který přešel pak i na dědinu, která se vyrubáváním lesů a stavěním nových chalup rozšiřovala směrem do tzv. "zadních hor".
V roce 1664 byla v Hamrech 18 chalupníků, panský dům a dům pro hamerníky a 2 mlýny. V první čtvrtině 18. století drželo 37 poddaných 27 ovcí, 103 krav a 2 vepře. Na počátku 19. století měla obec 100 domů a 551 obyvatel. Ve 40. letech 19 století bylo již v obci 1 826 obyvatel, 197 domů a 343 bytových stran. V obci se vytěžilo ročně asi 150 kbelíků železné rudy. Původní hamr zanikl někdy na konci 17. století. Původní Staré Hamry se však rozkládaly pouze na pravém břehu řeky Ostravice, od jejího pramene na Bílém Kříži (tzv. Bílá Ostravice) až po dnešní Novou Ves. Řeka Ostravice tak tvořila po několik staletí přirozenou hranici mezi Moravou a Slezskem. Až 1. července 1951 došlo k novém správnímu rozdělení a byly nově utvořeny dnešní území obcí Ostravice, Staré Hamry a rovněž byla vytvořena obec Bílá. Dnešní tzv. moravská část Starých Hamer byla až do roku 1948 v držení olomouckého arcibiskupství, a proto v minulosti procházela i poněkud odlišným vývojem než strana slezská.
Největší rozkvět obce lze zaznamenat někdy ke konci minulého a v první polovině tohoto století, kdy tato obec byla vyhledávanou a známou rekreační oblastí. V tomto směru lze snad vzpomenout především básníka Petra Bezruče, který zde našel svůj "druhý domov" a jehož báseň Maryčka Magdonová, věnovaná tomuto kraji, se stala vlastně nejznámější a stěžejní básní jeho básnického díla.
Historie obce v datech
1636 - 1639 vznik obce Staré Hamry (též Hamry a Hamrovice)
1638 hrabě Oppersdorf postavil první železárny na panství frýdeckém
1664 bylo v Hamrech 18 chalupníků, panský dům a dům pro hamerníky a 2 mlýny.
1800 - 1825 drželo 37 poddaných 27 ovcí, 103 krav a 2 vepře.
1865 položen základní kámen ke stavbě kostela, fary a školy
1900 obec má 100 domů a 551 obyvatel.
1906 - 1908 výstavba železniční dráhy
1911 zřízeno první pastevecké družstvo na Gruni
1912 slavnostně založen Hasičský záchranný sbor
1933 slavnostně odhalen pomník s výjevem z Maryčky Magdonové
1940 - 1950 bylo v obci l 826 obyvatel, 197 domů a 343 bytových stran.
1951 byla nově vytýčena území obcí Ostravice, Staré Hamry a založena obec Bílá.
1952 - 1954 vláda ČSR rozhodla uskutečnit záměr o stavbě přehrady na řece Ostravici
1964 stavba přehrady zařazena do plánu investiční výstavby
1969 výstavba přehrady dokončena
1985 odhalení pomníku obětem 2. světové války
Historie školství
Až do roku 1852 nebylo v obci Staré Hamry vůbec žádné školy. Naše školní mládež byla tehdy přidělena škole na Borové. Jelikož však nikdo nebyl za školní dovházku zodpovědný, nechodily školou povinné děti vůbec do školy. Vzdálenost do školy na Borové byla skoro 20 km, proto zůstalo skoro 300 školou povinných dětí bez vyučování. To vedlo školní dohledací úřad k myšlence zřídit v obci samostatnou školu. Námaha moravského kooperátora p. Jana Špačka zůstala však bez výsledků, jelikož obec se ke zřízení školy stavěla odmítavě.
Teprve až 1. dubna 1852 se na popud arcikněze Jana Koziara sešla ve Frýdku u okresního hejtmana komise, která obec rozdělila na 4 školní sekce. Ty byly 17. listopadu 1852 schváleny slezskými zemskými úřady :
1. sekce - v Hamrovicích (na č.p. 15)
2. sekce - v Řečici (na č.p. 77)
3. sekce - na Gruni (na č.p. 116)
4. sekce - na Jamníku (na č.p. 178)
V těchto sekcích se vyučovalo polotýdně. Výuka probíhala v najatých místnostech. Vyučovali 2 provizorně ustanovení učitelští pomocníci. V každé sekci byla zřízena jednotřídní škola. Na postavení samostatných školních budov se čekalo až do roku 1865. 21. července byl položen základní kámen ke stavbě kostela, fary a školy. Byly zde zřízeny 2 učebny a byt pro učitele. 15. listopadu 1865 byla škola předána učiteli Karlu Brumovskému, který dosud vyučoval v Hamrovicích. Školní sekce na Jamníku a na Huti byla pak zrušena. Teprve v pozdější době byly vybudovány malotřídní školy na Gruni, v Hutích, Řečici a na Samčance. Na Gruni byla později postavena ještě místo původní školy nová, tzv. Bezručova škola. Po výstavbě přehrady byly školy u kostela a na Samčance zrušeny a jako jediná školní budova sloužila zrekonstruovaná budova hotelu Horal, kde se vyučovalo až do roku 1997, kdy také skončilo vyučování pro I. i II. stupeň. V současné době slouží pro výuku žáků I. stupně již jen původní budova školy na Samčance.
Historie sokola
Sokol Staré Hamry byl založen v roce 1921 a jedním z prvních starostů jednoty byl Antonín Duda. Činnost jednoty byla velmi rozmanitá. Byla zaměřena na cvičení žáků, dorostu, dorostenek, mužů a žen. Cvičilo se na hřišti u řeky a za nepříznivého počasí a v zimě v hotelu Duda. Dalším odvětvím bylo např. lyžování. Bruslení probíhalo na řece Ostravici, později bylo vybudováno hřiště na bruslení. Na Garbovicích byl postaven skokanský můstek s doskokem 25 m. Každým rokem se konaly akademie a účast na sletech byla vyvrcholením. V roce 1948 se sletu zúčastnilo 16 mužů a 12 žen.
Členové Sokolu se také pravidelně zúčastňovali nácviku spartakiád. Velmi dobrá byla i činnost ochotnického kroužku, který sehrál mnoho divadelních her a operet. Rovněž velice populárním sportem byla kopaná, kde Staré Hamry hrály v okresních soutěžích. V jednom období byl pěstován i box, který se však příliš neujal. Populární bylo také vzpírání činek nebo stolní tenis. V období protektorátu byla činnost Sokolu zakázaná a byla obnovena až v roce 1945. Po dobu obsazení tělocvičny kinem bylo pak cvičení konáno v restauraci Baron, kam bylo také převezeno veškeré nářadí. Dalším sportem, velmi populárním, bylo koulení na kuželky, kdy v obci byly 3 kuželkářské dráhy - u Hotelu Duda, u Barona a na Hutích.
Také nelze zapomenout na kulečník, kdy po každém cvičení se konaly soutěže.
Především zásluhou TJ. Sokolu byl v roce 1933 postaven pomník Maryčky Magdonové. V roce 1960 byla, do této doby samostatná složka Sokolu, začleněna do systému tělovýchovných jednot ČSTV. Sokol Staré Hamry však i nadále zajišťoval sportovní a tělovýchovnou činnost v obci, zejména v oddílech lyžování, sáňkařského oddílu, ZRTV a oddílu horolezců. Přibližně od roku 1991 již v současné době funguje pouze sáňkařský oddíl, který trénuje především na jediné přírodní sáňkařské dráze na Moravě - na Samčance.
Historie hasičského sboru
Hasičský záchranný sbor
Byl slavnostně založen přesně 2. února 1912, přičiněním zakladatele p. Karla Šmuka a jeho obětavých činovníků p. Augustina Dudy - majitele realit, Augustina Dudy - kovářského mistra a Karla Brumovského, řídícího učitele. Hned po založení bylo zakoupeno pro sbor 32 kusů výzbroje, 2 ruční stříkačky a ještě téhož roku i dvoukolová stříkačka.
Hasičská zbrojnice byla postavena v roce 1920. Prvním starostou sboru byl od jeho založení p. Augustin Duda - majitel realit a prvním velitelem p. Karel Šmuk. Sbor dobrovolných hasičů je dnes prakticky jedinou funkční složkou v obci s tak dlouhodobou historií a s takovými tradicemi. Po celá dlouhá léta se těšil velké vážnosti a úctě všeho obyvatelstva. Při sboru dobrovolných hasičů fungoval v minulosti dokonce i samostatný divadelní kroužek. I když tato slavná historie sboru dobrovolných hasičů je dnes již pravděpodobně nenávratně pryč, i v současné době stále patří k nejdůležitějším součástem života v obci.
Nová hasičská zbrojnice byla postavena na Samčance v akci "Z" a slavnostně otevřena v roce 1987. Členové SDH se starají o nejen o vlastní prevenci a zajištění protipožární bezpečnosti na území obce a dnes i sousední obce Bílá, ale patří jim rovněž i nezastupitelná úloha při odstraňování následků různých havárií, živelných pohrom, ale i při výpomoci jednotlivým občanům apod.
Od roku 2007 dochází k rozsáhlé modernizaci technického vybavení výjezdové jednotky a v toce 2014 proběhla rekonstrukce budovy hasičské zbrojnice.
Sbor dobrovolných hasičů se také rovněž po léta tradičně angažuje i na poli kulturním pořádáním každoročních "Hasičských bálů", kácení Máje, smažení vaječiny,akcí pro děti, zájezdů apod.
Historie zemědělství
Moravskoslezské Beskydy byly osídlovány převážně Valachy (původem Rumuni)v 15.-16. století. Věnovali se pastevectví (ovce, kozy, později skot). Mýtili jedlové a bukové lesy a vytvářeli pastviny. Později se zde usídlili natrvalo. Postavili si jednoduchá srubová obydlí a věnovali se zemědělství. Hospodařili na svých polích i políčkách. Pěstovali brambory, oves, len, ječmen a na neúrodných půdách (pasinky) se pásl dobytek.
V roce 1911 bylo zřízeno v naší obci první pastevecké družstvo na Gruni. Mezi zakládající členy družstva patřil Josef Večeřa z Gruně, který v něm pracoval do svých 85 let.
Po válce v roce 1949 došlo ke sloučení strojního družstva s pastevním družstvem, a tak vzniklo JZD Staré Hamry. Prvními funkcionáři tohot JZD byli:
předseda - Alois Velička, Hamrovice
místopředseda - Alois Jančura, Gruň
pokladník - Josef Ručka, Gruň
jednatel - Ladislav Ničman, Gruň
Družstvo v tuto dobu hospodařilo na výměře asi 91 ha a mělo 45 členů. Dlouholetými pracovníky byli a dodnes jsou členové rodiny Ničmanovy. Zabývalo se chovem ovcí a malého skotu.
V 70.-80. letech bylo v družstvu až 2 300 ks ovcí. Vyhlídky do budoucna se zdály být velké. Byly vystaveny nové ovčíny na Kozleně pro chov až 5 000 ks ovcí. Po rozpadu družstva v Krmelíně byl tento objekt prodán soukromé osobě. V současné době je nevyužíván.
Starohamerské družstvo se osamostatnilo. Chtělo se nadále věnovat chovu ovcí, ale v roce 1995 smečka vlků chovné stádo členům družstva i občanům zlikvidovala.
V současné době se JZD Staré Hamry věnuje chovu skotu masného typu a přidružené výrobě (obracečky sena, apod.). Po léta toto zemědělské družstvo prosperuje pod vedením ing. Petra Šimečka.
Železniční dráha z Frýdlantu do Bílé
Železniční dráha rovněž patřila v minulosti neodmyslitelně k běžnému, každodennímu životu obce Staré Hamry. Dráha byla postavena v letech 1906 - 1908 a až do roku 1948 byla v držení Olomouckého arcibiskupství. Provoz železnice byl slavnostně zahájen 6. srpna 1908. Nová dráha měla sloužit hlavně k dopravě dřeva a až v menší míře dopravě zboží a osob při stále se zvyšujícím turismu. Vedla z Frýdlantu do Bílé, měřila 19 505 m a byla opatřena staničními budovami Frýdlant - Hutě, Ostravice, Staré Hamry a Bílá. Mezi nimi byly zastávky Nová Dědina, Ostravice pod Žárem, nákladiště Mazák, Šance-Řečice a Ružanec. Zastávka Ružanec byla zrušena v roce 1922, i nadále zde však zůstalo nákladiště. Místo ní byla nově zřízena zastávka Hutě. Provozní rychlost na trati činila s ohledem na stoupání 25 km/hod, v roce 1926 byla zvýšena na 40 km/hod.
Poslední osobní vlak s cestujícími projel přes Staré Hamry v zimě 11. ledna 1965 a byl opatřen nápisem:"už je to tak,vezeme do Bílé poslední vlak". V té době stálo jízdné ze Starých Hamer do Ostravice 1,20 Kč. Následná, nově zavedená autobusová doprava autobusy ČSAD však již nikdy tuto ztracenou dopravní obslužnost do obce nedokázala rovnocenně nahradit.
Datum vzniku obec Staré Hamry, též Hamry a Hamrovice, lze položit někdy mezi léty 1636 - 1639, kdy se dochovala první gruntovní kniha. V roce 1638 zde nechal hrabě Oppersdorf postavit jeden železný hamer, poháněný vodou, což vlastně byly první železárny na panství frýdeckém, do nichž se dodávala ruda, která se těžila v nedalekých Malenovicích. Když později vznikly nové hamry v Bašce, říkalo se předešlým hamrům staré. Tak vznikl název Staré Hamry, který přešel pak i na dědinu, která se vyrubáváním lesů a stavěním nových chalup rozšiřovala směrem do tzv. "zadních hor".
V roce 1664 byla v Hamrech 18 chalupníků, panský dům a dům pro hamerníky a 2 mlýny. V první čtvrtině 18. století drželo 37 poddaných 27 ovcí, 103 krav a 2 vepře. Na počátku 19. století měla obec 100 domů a 551 obyvatel. Ve 40. letech 19 století bylo již v obci 1 826 obyvatel, 197 domů a 343 bytových stran. V obci se vytěžilo ročně asi 150 kbelíků železné rudy. Původní hamr zanikl někdy na konci 17. století. Původní Staré Hamry se však rozkládaly pouze na pravém břehu řeky Ostravice, od jejího pramene na Bílém Kříži (tzv. Bílá Ostravice) až po dnešní Novou Ves. Řeka Ostravice tak tvořila po několik staletí přirozenou hranici mezi Moravou a Slezskem. Až 1. července 1951 došlo k novém správnímu rozdělení a byly nově utvořeny dnešní území obcí Ostravice, Staré Hamry a rovněž byla vytvořena obec Bílá. Dnešní tzv. moravská část Starých Hamer byla až do roku 1948 v držení olomouckého arcibiskupství, a proto v minulosti procházela i poněkud odlišným vývojem než strana slezská.
Největší rozkvět obce lze zaznamenat někdy ke konci minulého a v první polovině tohoto století, kdy tato obec byla vyhledávanou a známou rekreační oblastí. V tomto směru lze snad vzpomenout především básníka Petra Bezruče, který zde našel svůj "druhý domov" a jehož báseň Maryčka Magdonová, věnovaná tomuto kraji, se stala vlastně nejznámější a stěžejní básní jeho básnického díla.
Historie obce v datech
1636 - 1639 vznik obce Staré Hamry (též Hamry a Hamrovice)
1638 hrabě Oppersdorf postavil první železárny na panství frýdeckém
1664 bylo v Hamrech 18 chalupníků, panský dům a dům pro hamerníky a 2 mlýny.
1800 - 1825 drželo 37 poddaných 27 ovcí, 103 krav a 2 vepře.
1865 položen základní kámen ke stavbě kostela, fary a školy
1900 obec má 100 domů a 551 obyvatel.
1906 - 1908 výstavba železniční dráhy
1911 zřízeno první pastevecké družstvo na Gruni
1912 slavnostně založen Hasičský záchranný sbor
1933 slavnostně odhalen pomník s výjevem z Maryčky Magdonové
1940 - 1950 bylo v obci l 826 obyvatel, 197 domů a 343 bytových stran.
1951 byla nově vytýčena území obcí Ostravice, Staré Hamry a založena obec Bílá.
1952 - 1954 vláda ČSR rozhodla uskutečnit záměr o stavbě přehrady na řece Ostravici
1964 stavba přehrady zařazena do plánu investiční výstavby
1969 výstavba přehrady dokončena
1985 odhalení pomníku obětem 2. světové války
Historie školství
Až do roku 1852 nebylo v obci Staré Hamry vůbec žádné školy. Naše školní mládež byla tehdy přidělena škole na Borové. Jelikož však nikdo nebyl za školní dovházku zodpovědný, nechodily školou povinné děti vůbec do školy. Vzdálenost do školy na Borové byla skoro 20 km, proto zůstalo skoro 300 školou povinných dětí bez vyučování. To vedlo školní dohledací úřad k myšlence zřídit v obci samostatnou školu. Námaha moravského kooperátora p. Jana Špačka zůstala však bez výsledků, jelikož obec se ke zřízení školy stavěla odmítavě.
Teprve až 1. dubna 1852 se na popud arcikněze Jana Koziara sešla ve Frýdku u okresního hejtmana komise, která obec rozdělila na 4 školní sekce. Ty byly 17. listopadu 1852 schváleny slezskými zemskými úřady :
1. sekce - v Hamrovicích (na č.p. 15)
2. sekce - v Řečici (na č.p. 77)
3. sekce - na Gruni (na č.p. 116)
4. sekce - na Jamníku (na č.p. 178)
V těchto sekcích se vyučovalo polotýdně. Výuka probíhala v najatých místnostech. Vyučovali 2 provizorně ustanovení učitelští pomocníci. V každé sekci byla zřízena jednotřídní škola. Na postavení samostatných školních budov se čekalo až do roku 1865. 21. července byl položen základní kámen ke stavbě kostela, fary a školy. Byly zde zřízeny 2 učebny a byt pro učitele. 15. listopadu 1865 byla škola předána učiteli Karlu Brumovskému, který dosud vyučoval v Hamrovicích. Školní sekce na Jamníku a na Huti byla pak zrušena. Teprve v pozdější době byly vybudovány malotřídní školy na Gruni, v Hutích, Řečici a na Samčance. Na Gruni byla později postavena ještě místo původní školy nová, tzv. Bezručova škola. Po výstavbě přehrady byly školy u kostela a na Samčance zrušeny a jako jediná školní budova sloužila zrekonstruovaná budova hotelu Horal, kde se vyučovalo až do roku 1997, kdy také skončilo vyučování pro I. i II. stupeň. V současné době slouží pro výuku žáků I. stupně již jen původní budova školy na Samčance.
Historie sokola
Sokol Staré Hamry byl založen v roce 1921 a jedním z prvních starostů jednoty byl Antonín Duda. Činnost jednoty byla velmi rozmanitá. Byla zaměřena na cvičení žáků, dorostu, dorostenek, mužů a žen. Cvičilo se na hřišti u řeky a za nepříznivého počasí a v zimě v hotelu Duda. Dalším odvětvím bylo např. lyžování. Bruslení probíhalo na řece Ostravici, později bylo vybudováno hřiště na bruslení. Na Garbovicích byl postaven skokanský můstek s doskokem 25 m. Každým rokem se konaly akademie a účast na sletech byla vyvrcholením. V roce 1948 se sletu zúčastnilo 16 mužů a 12 žen.
Členové Sokolu se také pravidelně zúčastňovali nácviku spartakiád. Velmi dobrá byla i činnost ochotnického kroužku, který sehrál mnoho divadelních her a operet. Rovněž velice populárním sportem byla kopaná, kde Staré Hamry hrály v okresních soutěžích. V jednom období byl pěstován i box, který se však příliš neujal. Populární bylo také vzpírání činek nebo stolní tenis. V období protektorátu byla činnost Sokolu zakázaná a byla obnovena až v roce 1945. Po dobu obsazení tělocvičny kinem bylo pak cvičení konáno v restauraci Baron, kam bylo také převezeno veškeré nářadí. Dalším sportem, velmi populárním, bylo koulení na kuželky, kdy v obci byly 3 kuželkářské dráhy - u Hotelu Duda, u Barona a na Hutích.
Také nelze zapomenout na kulečník, kdy po každém cvičení se konaly soutěže.
Především zásluhou TJ. Sokolu byl v roce 1933 postaven pomník Maryčky Magdonové. V roce 1960 byla, do této doby samostatná složka Sokolu, začleněna do systému tělovýchovných jednot ČSTV. Sokol Staré Hamry však i nadále zajišťoval sportovní a tělovýchovnou činnost v obci, zejména v oddílech lyžování, sáňkařského oddílu, ZRTV a oddílu horolezců. Přibližně od roku 1991 již v současné době funguje pouze sáňkařský oddíl, který trénuje především na jediné přírodní sáňkařské dráze na Moravě - na Samčance.
Historie hasičského sboru
Hasičský záchranný sbor
Byl slavnostně založen přesně 2. února 1912, přičiněním zakladatele p. Karla Šmuka a jeho obětavých činovníků p. Augustina Dudy - majitele realit, Augustina Dudy - kovářského mistra a Karla Brumovského, řídícího učitele. Hned po založení bylo zakoupeno pro sbor 32 kusů výzbroje, 2 ruční stříkačky a ještě téhož roku i dvoukolová stříkačka.
Hasičská zbrojnice byla postavena v roce 1920. Prvním starostou sboru byl od jeho založení p. Augustin Duda - majitel realit a prvním velitelem p. Karel Šmuk. Sbor dobrovolných hasičů je dnes prakticky jedinou funkční složkou v obci s tak dlouhodobou historií a s takovými tradicemi. Po celá dlouhá léta se těšil velké vážnosti a úctě všeho obyvatelstva. Při sboru dobrovolných hasičů fungoval v minulosti dokonce i samostatný divadelní kroužek. I když tato slavná historie sboru dobrovolných hasičů je dnes již pravděpodobně nenávratně pryč, i v současné době stále patří k nejdůležitějším součástem života v obci.
Nová hasičská zbrojnice byla postavena na Samčance v akci "Z" a slavnostně otevřena v roce 1987. Členové SDH se starají o nejen o vlastní prevenci a zajištění protipožární bezpečnosti na území obce a dnes i sousední obce Bílá, ale patří jim rovněž i nezastupitelná úloha při odstraňování následků různých havárií, živelných pohrom, ale i při výpomoci jednotlivým občanům apod.
Od roku 2007 dochází k rozsáhlé modernizaci technického vybavení výjezdové jednotky a v toce 2014 proběhla rekonstrukce budovy hasičské zbrojnice.
Sbor dobrovolných hasičů se také rovněž po léta tradičně angažuje i na poli kulturním pořádáním každoročních "Hasičských bálů", kácení Máje, smažení vaječiny,akcí pro děti, zájezdů apod.
Historie zemědělství
Moravskoslezské Beskydy byly osídlovány převážně Valachy (původem Rumuni)v 15.-16. století. Věnovali se pastevectví (ovce, kozy, později skot). Mýtili jedlové a bukové lesy a vytvářeli pastviny. Později se zde usídlili natrvalo. Postavili si jednoduchá srubová obydlí a věnovali se zemědělství. Hospodařili na svých polích i políčkách. Pěstovali brambory, oves, len, ječmen a na neúrodných půdách (pasinky) se pásl dobytek.
V roce 1911 bylo zřízeno v naší obci první pastevecké družstvo na Gruni. Mezi zakládající členy družstva patřil Josef Večeřa z Gruně, který v něm pracoval do svých 85 let.
Po válce v roce 1949 došlo ke sloučení strojního družstva s pastevním družstvem, a tak vzniklo JZD Staré Hamry. Prvními funkcionáři tohot JZD byli:
předseda - Alois Velička, Hamrovice
místopředseda - Alois Jančura, Gruň
pokladník - Josef Ručka, Gruň
jednatel - Ladislav Ničman, Gruň
Družstvo v tuto dobu hospodařilo na výměře asi 91 ha a mělo 45 členů. Dlouholetými pracovníky byli a dodnes jsou členové rodiny Ničmanovy. Zabývalo se chovem ovcí a malého skotu.
V 70.-80. letech bylo v družstvu až 2 300 ks ovcí. Vyhlídky do budoucna se zdály být velké. Byly vystaveny nové ovčíny na Kozleně pro chov až 5 000 ks ovcí. Po rozpadu družstva v Krmelíně byl tento objekt prodán soukromé osobě. V současné době je nevyužíván.
Starohamerské družstvo se osamostatnilo. Chtělo se nadále věnovat chovu ovcí, ale v roce 1995 smečka vlků chovné stádo členům družstva i občanům zlikvidovala.
V současné době se JZD Staré Hamry věnuje chovu skotu masného typu a přidružené výrobě (obracečky sena, apod.). Po léta toto zemědělské družstvo prosperuje pod vedením ing. Petra Šimečka.
Železniční dráha z Frýdlantu do Bílé
Železniční dráha rovněž patřila v minulosti neodmyslitelně k běžnému, každodennímu životu obce Staré Hamry. Dráha byla postavena v letech 1906 - 1908 a až do roku 1948 byla v držení Olomouckého arcibiskupství. Provoz železnice byl slavnostně zahájen 6. srpna 1908. Nová dráha měla sloužit hlavně k dopravě dřeva a až v menší míře dopravě zboží a osob při stále se zvyšujícím turismu. Vedla z Frýdlantu do Bílé, měřila 19 505 m a byla opatřena staničními budovami Frýdlant - Hutě, Ostravice, Staré Hamry a Bílá. Mezi nimi byly zastávky Nová Dědina, Ostravice pod Žárem, nákladiště Mazák, Šance-Řečice a Ružanec. Zastávka Ružanec byla zrušena v roce 1922, i nadále zde však zůstalo nákladiště. Místo ní byla nově zřízena zastávka Hutě. Provozní rychlost na trati činila s ohledem na stoupání 25 km/hod, v roce 1926 byla zvýšena na 40 km/hod.
Poslední osobní vlak s cestujícími projel přes Staré Hamry v zimě 11. ledna 1965 a byl opatřen nápisem:"už je to tak,vezeme do Bílé poslední vlak". V té době stálo jízdné ze Starých Hamer do Ostravice 1,20 Kč. Následná, nově zavedená autobusová doprava autobusy ČSAD však již nikdy tuto ztracenou dopravní obslužnost do obce nedokázala rovnocenně nahradit.
