Přírodní rezervace Lysá hora
Přírodní rezervace představuje zbytky původních lesních porostů horských smrčin ve výškovém rozpětí 860 až 1 315 m. Nachází se na východním úbočí Lysé hory (1323 m n. m.) v Lysohorské hornatině v Moravskoslezských Beskydech. Katastrální území Krásná pod Lysou Horou (ochranné pásmo také k. ú. Staré Hamry I. a Malenovice), okres Frýdek - Místek, CHKO Beskydy. Celková výměra: 63,62 ha, ochranné pásmo: 26,23 ha.
Základní údaje:
Přírodní rezervace představuje zbytky původních lesních porostů horských smrčin ve výškovém rozpětí 860 až 1 315 m. Nachází se na východním úbočí Lysé hory (1323 m n. m.) v Lysohorské hornatině v Moravskoslezských Beskydech. Katastrální území Krásná pod Lysou Horou (ochranné pásmo také k. ú. Staré Hamry I. a Malenovice), okres Frýdek - Místek, CHKO Beskydy. Vyhlášeno Nařízením Správy CHKO Beskydy č. 1/2010 ze dne 15. 12. 2010. Evidenční kód ÚSOP: 5641. Kategorie IUCN: IV - řízená rezervace. Celková výměra: 63,62 ha, ochranné pásmo: 26,23 ha.
Předmět ochrany:
Fragmenty původních porostů horských smrčin na východním úbočí Lysé hory; klimatické smrčiny v nejvyšších polohách Moravskoslezských Beskyd náležející do smrkového vegetačního stupně a vytvářející v Západokarpatské biogeografické podprovincii v České republice nejdůležitější ostrov boreální bioty.
Geologie, půdní poměry:
Geologický podklad je tvořen flyšovými komplexy slezské jednotky vnějšího flyšového pásma. Území spadá do střední části vývoje vlastních godulských vrstev (cenoman, turon). Souvrství je zde tvořeno zhruba 3 km mocným sledem lavic nazelenalého glaukonitického pískovce, které jsou odděleny různě mocnými proplástky jílovitých břidlic. Půdním typem jsou podzoly.
Flóra a vegetace:
Na lesní porosty východních svahů Lysé hory je vázána celá řada ohrožených a vzácných rostlinných i živočišných druhů. Z významných druhů rostlin se zde vyskytují např. violka dvoukvětá (Viola biflora), čípek objímavý (Streptopus amplexifolius), kozlík trojený (Valeriana tripteris), vranec jedlový (Huperzia selago), plavuň pučivá (Lycopodium annotinum), plavuník Zeilerův (Diphasiastrum zeileri) a plavuník zploštělý (Diphasiastrum complanatum), z keřů růže převislá (Rosa pendulina) a zimolez černý (Lonicera nigra), ze vstavačovitých se vzácně vysyktuje pětiprstka žežulník (Gymnadenia conopsea). Převážně příznivé mikroklimatické a vlhkostní poměry (na rozdíl od západních svahů Lysé hory s NPR Mazák) umožňují vysokou pokryvnost mechorostů (terestrických, epifytických i epixylických) a kapraďorostů, rostou zde zejména kapraď rozložená (Dryopteris dilatata), kapraď samec (Dryopteris filix-mas), papratka samičí (Athyrium filix-femina) a papratka horská (Athyrium distentifolium).
Fauna:
PR Lysá hora je cennou lokalitou i z ornitologického hlediska, bylo zde zjištěno celkem 26 druhů ptáků. Mezi nejvýznamnější patří kriticky ohrožený tetřev hlušec (Tetrao urogallus), dále sýc rousný (Aegolius funereus), kos horský (Turdus torquatus) a linduška horská (Anthus spinoletta). S výjimkou lindušky horské, druhu s optimem rozšíření na horských loukách nad hranicí lesa, se jedná o druhy vázané na přirozené horské lesní ekosystémy. Proto je potřeba zajistit dostatečnou ochranu těchto stanovišť. Lze také předpokládat výskyt datlíka tříprstého (Picoides tridactylus), který je typickým obyvatelem horských klimaxových smrčin a na území rezervace má dostatek potravních i hnízdních příležitostí. Význačný je také výskyt vzácných druhů čmeláků (Hymenoptera, Bombidae) celorepublikového významu, k nimž patří např. čmelák drobný (Pyrobombus jonellus), čmelák pyrenejský (Pyrobombus pyrenaeus), čmelák Megabombus sidemii a čmelák Bombus magnus. Všechny tyto druhy jsou typické pro horské oblasti a jsou vázány na lesní paseky, mýtiny, okraje lesů a vlhká okolí potoků ve vyšších nadmořských výškách. Ze zástupců řádu motýlů jsou nejvýznamnější deštníkové druhy jako např. makadlovka Neofaculta infernella, zelenopláštník borůvkový (Jodis putata) a osenice skrytá (Epipsilia latens), které mohou sloužit jako indikátory kvality stanovišť.
Lesnictví:
Klimatické smrčiny náležejí již do smrkového vegetačního stupně a vytvářejí v Západokarpatské biogeografické podprovincii důležitý rozsáhlejší ostrůvek boreální bioty. Díky výraznému působení vrcholového fenoménu nejvyšší hory Moravskoslezských Beskyd zde vznikly zcela unikátní přírodní podmínky, určující možnost existence specifických geobiocenóz smrkového vegetačního stupně, výjimečně cenných z hlediska biodiverzity moravských Karpat a také genofondu beskydské populace smrku ztepilého.
Management, ohrožení:
Vyhlášením PR Lysá hora, včetně ochranného pásma jižně od vrcholu, došlo k integraci maloplošných zvláště chráněných území ve vrcholové části Lysé hory (NPR Mazák, PR Malenovický kotel a PR Lysá hora). Jako celek je tak účinně chráněn jedinečný fenomén nejvyššího vrcholu Moravskoslezských Beskyd (a současně celého karpatského masivu na území ČR), včetně společenstev smrkového lesního vegetačního stupně cca nad 1 220 m n. m. PR Lysá hora zabezpečuje minimalizaci vnějších negativních vlivů, zachování a podporu druhové, prostorové a věkové různorodosti ekosystémů a podporu zastoupení ustupujících a málo zastoupených dřevin
Natura 2000:
PR Lysá hora je součástí evropsky významné lokality Beskydy (kód CZ0724089) s celkovou rozlohou 120 386,5333 ha, představující zachovalý přírodní a krajinný celek v nejvyšších karpatských pohořích. Rezervace je také součástí Ptačí oblasti Beskydy. Předmětem ochrany jsou populace čápa černého (Ciconia nigra), jeřábka lesního (Bonasa bonasia), tetřeva hlušce (Tetrao urogallus), kulíška nejmenšího (Glaucidium passerinum), puštíka bělavého (Strix uralensis), žluny šedé (Picus canus), datla černého (Dryocopus martius), strakapouda bělohřbetého (Dendrocopos leucotos), datlíka tříprstého (Picoides tridactylus), lejska malého (Ficedula parva) a jejich biotopy.
NADMOŘSKÁ VÝŠKA: 1100 m.n.m.
DALŠÍ INFORMACE: http://nature.hyperlink.cz/Beskydy/index.htm
Přírodní rezervace představuje zbytky původních lesních porostů horských smrčin ve výškovém rozpětí 860 až 1 315 m. Nachází se na východním úbočí Lysé hory (1323 m n. m.) v Lysohorské hornatině v Moravskoslezských Beskydech. Katastrální území Krásná pod Lysou Horou (ochranné pásmo také k. ú. Staré Hamry I. a Malenovice), okres Frýdek - Místek, CHKO Beskydy. Vyhlášeno Nařízením Správy CHKO Beskydy č. 1/2010 ze dne 15. 12. 2010. Evidenční kód ÚSOP: 5641. Kategorie IUCN: IV - řízená rezervace. Celková výměra: 63,62 ha, ochranné pásmo: 26,23 ha.
Předmět ochrany:
Fragmenty původních porostů horských smrčin na východním úbočí Lysé hory; klimatické smrčiny v nejvyšších polohách Moravskoslezských Beskyd náležející do smrkového vegetačního stupně a vytvářející v Západokarpatské biogeografické podprovincii v České republice nejdůležitější ostrov boreální bioty.
Geologie, půdní poměry:
Geologický podklad je tvořen flyšovými komplexy slezské jednotky vnějšího flyšového pásma. Území spadá do střední části vývoje vlastních godulských vrstev (cenoman, turon). Souvrství je zde tvořeno zhruba 3 km mocným sledem lavic nazelenalého glaukonitického pískovce, které jsou odděleny různě mocnými proplástky jílovitých břidlic. Půdním typem jsou podzoly.
Flóra a vegetace:
Na lesní porosty východních svahů Lysé hory je vázána celá řada ohrožených a vzácných rostlinných i živočišných druhů. Z významných druhů rostlin se zde vyskytují např. violka dvoukvětá (Viola biflora), čípek objímavý (Streptopus amplexifolius), kozlík trojený (Valeriana tripteris), vranec jedlový (Huperzia selago), plavuň pučivá (Lycopodium annotinum), plavuník Zeilerův (Diphasiastrum zeileri) a plavuník zploštělý (Diphasiastrum complanatum), z keřů růže převislá (Rosa pendulina) a zimolez černý (Lonicera nigra), ze vstavačovitých se vzácně vysyktuje pětiprstka žežulník (Gymnadenia conopsea). Převážně příznivé mikroklimatické a vlhkostní poměry (na rozdíl od západních svahů Lysé hory s NPR Mazák) umožňují vysokou pokryvnost mechorostů (terestrických, epifytických i epixylických) a kapraďorostů, rostou zde zejména kapraď rozložená (Dryopteris dilatata), kapraď samec (Dryopteris filix-mas), papratka samičí (Athyrium filix-femina) a papratka horská (Athyrium distentifolium).
Fauna:
PR Lysá hora je cennou lokalitou i z ornitologického hlediska, bylo zde zjištěno celkem 26 druhů ptáků. Mezi nejvýznamnější patří kriticky ohrožený tetřev hlušec (Tetrao urogallus), dále sýc rousný (Aegolius funereus), kos horský (Turdus torquatus) a linduška horská (Anthus spinoletta). S výjimkou lindušky horské, druhu s optimem rozšíření na horských loukách nad hranicí lesa, se jedná o druhy vázané na přirozené horské lesní ekosystémy. Proto je potřeba zajistit dostatečnou ochranu těchto stanovišť. Lze také předpokládat výskyt datlíka tříprstého (Picoides tridactylus), který je typickým obyvatelem horských klimaxových smrčin a na území rezervace má dostatek potravních i hnízdních příležitostí. Význačný je také výskyt vzácných druhů čmeláků (Hymenoptera, Bombidae) celorepublikového významu, k nimž patří např. čmelák drobný (Pyrobombus jonellus), čmelák pyrenejský (Pyrobombus pyrenaeus), čmelák Megabombus sidemii a čmelák Bombus magnus. Všechny tyto druhy jsou typické pro horské oblasti a jsou vázány na lesní paseky, mýtiny, okraje lesů a vlhká okolí potoků ve vyšších nadmořských výškách. Ze zástupců řádu motýlů jsou nejvýznamnější deštníkové druhy jako např. makadlovka Neofaculta infernella, zelenopláštník borůvkový (Jodis putata) a osenice skrytá (Epipsilia latens), které mohou sloužit jako indikátory kvality stanovišť.
Lesnictví:
Klimatické smrčiny náležejí již do smrkového vegetačního stupně a vytvářejí v Západokarpatské biogeografické podprovincii důležitý rozsáhlejší ostrůvek boreální bioty. Díky výraznému působení vrcholového fenoménu nejvyšší hory Moravskoslezských Beskyd zde vznikly zcela unikátní přírodní podmínky, určující možnost existence specifických geobiocenóz smrkového vegetačního stupně, výjimečně cenných z hlediska biodiverzity moravských Karpat a také genofondu beskydské populace smrku ztepilého.
Management, ohrožení:
Vyhlášením PR Lysá hora, včetně ochranného pásma jižně od vrcholu, došlo k integraci maloplošných zvláště chráněných území ve vrcholové části Lysé hory (NPR Mazák, PR Malenovický kotel a PR Lysá hora). Jako celek je tak účinně chráněn jedinečný fenomén nejvyššího vrcholu Moravskoslezských Beskyd (a současně celého karpatského masivu na území ČR), včetně společenstev smrkového lesního vegetačního stupně cca nad 1 220 m n. m. PR Lysá hora zabezpečuje minimalizaci vnějších negativních vlivů, zachování a podporu druhové, prostorové a věkové různorodosti ekosystémů a podporu zastoupení ustupujících a málo zastoupených dřevin
Natura 2000:
PR Lysá hora je součástí evropsky významné lokality Beskydy (kód CZ0724089) s celkovou rozlohou 120 386,5333 ha, představující zachovalý přírodní a krajinný celek v nejvyšších karpatských pohořích. Rezervace je také součástí Ptačí oblasti Beskydy. Předmětem ochrany jsou populace čápa černého (Ciconia nigra), jeřábka lesního (Bonasa bonasia), tetřeva hlušce (Tetrao urogallus), kulíška nejmenšího (Glaucidium passerinum), puštíka bělavého (Strix uralensis), žluny šedé (Picus canus), datla černého (Dryocopus martius), strakapouda bělohřbetého (Dendrocopos leucotos), datlíka tříprstého (Picoides tridactylus), lejska malého (Ficedula parva) a jejich biotopy.
NADMOŘSKÁ VÝŠKA: 1100 m.n.m.
DALŠÍ INFORMACE: http://nature.hyperlink.cz/Beskydy/index.htm
