Přírodní rezervace Studenčany
Přírodní rezervace Studenčany představuje fragmenty přírodě blízkých karpatských smíšených lesů na prudkých jižních až jihovýchodních svazích a rozsochách v masivu Smrku (1276 m n. m.) ve východní části Radhošťské hornatiny v Moravskoslezských Beskydech. Rezervaci tvoří tři oddělené části, Studenčany sever, střed a jih (Jazera), které jsou navzájem propojené vyhlášenými ochrannými pásmy. Leží v rozpětí nadmořských výšek 715 až 1005 m po obou stranách asfaltové lesní cesty „Investička“ od Studenčanského hřebene po Daličany. Katastrální území Ostravice II a Čeladná, okres Frýdek-Místek, CHKO Beskydy.
Základní údaje:
Přírodní rezervace Studenčany představuje fragmenty přírodě blízkých karpatských smíšených lesů na prudkých jižních až jihovýchodních svazích a rozsochách v masivu Smrku (1276 m n. m.) ve východní části Radhošťské hornatiny v Moravskoslezských Beskydech. Rezervaci tvoří tři oddělené části, Studenčany sever, střed a jih (Jazera), které jsou navzájem propojené vyhlášenými ochrannými pásmy. Leží v rozpětí nadmořských výšek 715 až 1005 m po obou stranách asfaltové lesní cesty „Investička“ od Studenčanského hřebene po Daličany. Katastrální území Ostravice II a Čeladná, okres Frýdek-Místek, CHKO Beskydy. Zřízeno Vyhláškou Správy Chráněné krajinné oblasti Beskydy č. 6/2004 ze dne 30. 8. 2004. Evidenční kód ÚSOP: 2273. Kategorie IUCN: řízená rezervace. Celková rozloha 53,3569 ha, celková rozloha ochranného pásma 56,31768 ha.
Předmět ochrany:
Dochovalé fragmenty přirozeného karpatského lesa s bukem, javorem klenem, jedlí a smrkem v jedlobukovém a smrkobukovém lesním vegetačním stupni na jižních svazích Smrku a na ně vázaná druhová diverzita rostlinných i živočišných druhů. Posláním přírodní rezervace Studenčany je rovněž ochrana přirozených procesů v lesních ekosystémech.
Geologie, půdní poměry:
Geologický podklad území je tvořen flyšovými komplexy slezské jednotky vnějších flyšových příkrovů západních Karpat. Nejvíce jsou zastoupeny sedimenty středního oddílu godulských vrstev (stáří apt-turon) tvořené hrubě rytmickým flyšem s mocnými lavicemi glaukonitických pískovců. Půdní pokryv tvoří mělké hnědé lesní půdy.
Geomofologie:
Území přírodní rezervace Studenčany je velmi členité, s hluboce zařezanými údolími. Jeho osu tvoří dva výrazné svahové hřbety severozápadního směru vybíhající jako rozsochy od vrcholu Smrku. Tyto erozně denudační svahy jsou rozbrázděny krátkými pravostrannými přítoky Čeladénky. Vyznačují se extrémními sklonovými poměry, místy dosahují maximálního sklonu vice než 40°. Ve vyšších polohách jsou svahy periglaciálně modelované, s rozsáhlými nivačními depresemi, místy jsou pokryty ostrohrannou balvanitou sutí (např. jižní svah pod hřbetem Studenčany). Holocenní aktivitu svahových procesů ve vyšších polohách rezervace dokumentuje také výrazný náplavový kužel potoka Psí doliny nasedající na fluviální sedimenty Čeladénky.
Mykologie:
Z mykofloristického hlediska se jedná o typickou mykoflóru horských acidofilních bučin s řadou vzácnějších dřevních druhů hub, vázaných svou existencí především na mizející jedli. Ze vzácnějších druhů zde byla nalezena např. šafránka ozdobná (Tricholomopsis decora), která u nás roste poměrně vzácně na dřevě jehličnanů v podhorských a horských oblastech, dále bondarcevka horská (Bondarzewia mesenterica), ktré se vyskytuje na živých, pak mrtvých kořenech, bázích kmenů nebo pařezech jehličnanů (saproparazit) a korálovec jedlový (Hericium coralloides) svou existencí je vázaný na výskyt mohutných starých jedlí a smrků, na jejichž kmenech fruktifikuje.
Fauna:
Lesní porosty jsou útočištěm řady ohrožených a vzácných druhů živočichů náročných na klid. Na území rezervace byly provedeny podrobnější zoologické průzkumy motýlů (Lepidoptera) a ptáků. Doposud zde bylo zjištěno 284 druhů motýlů z 29 čeledí, lze však předpokládat, že celkový počet bude několikanásobně vyšší. K významné skupině motýlů, kteří jsou vázáni na přírodě blízké bučiny s jehličnany, se řadí saproxylické druhy, jejichž housenky se vyvíjejí převážně na odumřelém dřevě stromů napadených dřevokaznými houbami. K pozoruhodným druhům zde patří především vzácní moli Archinemapogon yildizae a Nemapogon nigralbella. Další významnou skupinou jsou plochušky (několik druhů z čeledí Depressariidae, Oecophoridae a Amphisbatidae). Druhy svým vývojem vázané na jedli a smrk reprezentují např. bourovec měsíčitý (Cosmotriche lobulina), různorožec jedlový (Deileptenia ribeata), běloskvrnka smrková (Panthea coenobita) a vzácná píďalka jedlová (Thera stragulata). K typickým zástupcům horských bučin patří např. martináček bukový (Aglia tau), srpokřídlec bukový (Watsonalla cultraria), šedovníček sudetský (Eudonia sudetica), lišejníkovec žlutokrajný (Eilema depressa), píďalky kropenatec vrbový (Plagodis pulveraria), různorožec černopásý (Alcis bastelbergeri), píďalka zakouřená (Lampropteryx suffumata) a píďalka lípová (Chloroclysta siterata), můra pestroskvrnka ozdobná (Polymixis gemmea), na světlinách pak vzácná píďalka žlutohlavá (Ecliptopera capitata) a píďalka síťkovaná (Eustroma reticulata), jejichž housenky žijí na netýkavkách.
Zoologie:
Vhodné podmínky ke hnízdění tady nachází řada ohrožených a vzácných druhů ptáků, celkem jich zde bylo pozorováno přes 60. Populace jeřábka lesního (Bonasa bonasia) dosahuje v masivu Smrku nejvyšší početnosti v celé CHKO Beskydy, z dalších významných druhů zde žijí např. strakapoud bělohřbetý (Dendrocopos leucotos), datlík tříprstý (Picoides tridactylus), datel černý (Dryocopus martius), žluna šedá (Picus canus), holub doupňák (Columba oenas), krkavec velký (Corvus corax), ořešník kropenatý (Nucifraga caryocatactes), lejsek malý (Ficedula parva), lejsek šedý (Muscicapa striata), sýc rousný (Aegolius funereus), puštík bělavý (Strix uralensis), ostříž lesní (Falco subbuteo) a krahujec obecný (Accipiter nisus). Na přeletu byl pozorován také čáp černý (Ciconia nigra), v nedaleké PR Smrk a blízkém okolí byl zaznamenám výskyt kriticky ohroženého tetřeva hlušce (Tetrao urogallus) na jedné z posledních recentních lokalit v Beskydech. Oblast Smrku je součástí trvalého biotopu rysa ostrovida (Lynx lynx) a přitahuje další velké šelmy, které do Beskyd přecházejí ze Slovenských hor. Několikrát zde byl zjištěn medvěd hnědý (Ursus arctos) a v lesích na jižním úpatí byly pozorovány stopy vlka (Canis lupus). Z běžné lovné zvěře se vyskytuje jelen evropský (Cervus elaphus) a srnec obecný (Capreolus capreolus).
Lesnictví:
Nejcennější fragmenty zachovalejších lesních porostů se nacházejí ve střední části rezervace. Jedná se o pralesovité jedlobučiny ve věku 240-300 let, jedle a smrk z horního patra postupně vypadavá, po ploše leží padlá dřevní hmota, postupně se objevuje odrůstající, převážně bukové zmlazení. Střední etáž tvoří buk stáří 30 až 80 let. Jádro jižní části PR Studenčany tvoří větší kompaktní smíšený porost buku, smrku a javoru klenu s vtroušenou jedlí bělokorou, místy s vitálním zmlazením. Severní část představuje druhově a prostorově diferencovaný porost s bukem, javorem klenem, smrkem a jedlí. Také porosty tvořící propojení jednotlivých částí PR (vyhlášené ochranné pásmo) patří k poměrně perspektivním a lze předpokládat jejich postupný přechod k všestranně diferencovaným lesním porostům.
Management, ohrožení:
Přírodní rezervace Studenčany se nachází nedaleko PR Smrk a spolu s dalšími chráněnými územími v masívu Smrku (PR Bučací potok a PR Malý Smrk) zaujímají celkovou plochu 535 ha. Prioritním cílem hospodaření bude uchování resp. obnovení ekosystémů typických pro oblast západních Karpat. Nejcennější jádrové porosty budou ponechány zcela bez zásahů, včetně vyloučení nahodilých těžeb. Výjimkou bude ochrana náletu a starší podsadby jedle, případně jejího dalšího doplňování formou umělých výsadeb s následnou ochranou před poškozováním zvěří, v případě výsadeb bude použit autochtonní sadební materiál. Porosty s vysokým podílem smrku budou postupně prosvětlovány s cílem vytvoření světelných podmínek pro přirozené zmlazení, část horní etáže bude ponechána bez zásahu přirozenému rozpadu. Zvláštní pozornost bude věnována managementu nahodilých těžeb se zaměřením na likvidaci kůrovce. V jednotlivých porostních skupinách by měla být ponechána část pokácené dřevní hmoty na místě k postupnému samovolnému rozkladu.
Natura 2000:
Přírodní rezervace Studenčany je jádrovým územím evropsky významné lokality Beskydy (kód CZ0724089) představující zachovalý přírodní a krajinný celek v nejvyšších karpatských pohořích na území ČR. Zároveň je také součástí Ptačí oblasti Beskydy, jejímž předmětem ochrany jsou populace čápa černého (Ciconia nigra), jeřábka lesního (Bonasa bonasia), tetřeva hlušce (Tetrao urogallus), kulíška nejmenšího (Glaucidium passerinum), puštíka bělavého (Strix uralensis), žluny šedé (Picus canus), datla černého (Dryocopus martius), strakapouda bělohřbetého (Dendrocopos leucotos), datlíka tříprstého (Picoides tridactylus), lejska malého (Ficedula parva) a jejich biotopy.
NADMOŘSKÁ VÝŠKA: 850 m. n.m.
DALŠÍ INFORMACE: http://nature.hyperlink.cz/Beskydy/Studencany.htm
Přírodní rezervace Studenčany představuje fragmenty přírodě blízkých karpatských smíšených lesů na prudkých jižních až jihovýchodních svazích a rozsochách v masivu Smrku (1276 m n. m.) ve východní části Radhošťské hornatiny v Moravskoslezských Beskydech. Rezervaci tvoří tři oddělené části, Studenčany sever, střed a jih (Jazera), které jsou navzájem propojené vyhlášenými ochrannými pásmy. Leží v rozpětí nadmořských výšek 715 až 1005 m po obou stranách asfaltové lesní cesty „Investička“ od Studenčanského hřebene po Daličany. Katastrální území Ostravice II a Čeladná, okres Frýdek-Místek, CHKO Beskydy. Zřízeno Vyhláškou Správy Chráněné krajinné oblasti Beskydy č. 6/2004 ze dne 30. 8. 2004. Evidenční kód ÚSOP: 2273. Kategorie IUCN: řízená rezervace. Celková rozloha 53,3569 ha, celková rozloha ochranného pásma 56,31768 ha.
Předmět ochrany:
Dochovalé fragmenty přirozeného karpatského lesa s bukem, javorem klenem, jedlí a smrkem v jedlobukovém a smrkobukovém lesním vegetačním stupni na jižních svazích Smrku a na ně vázaná druhová diverzita rostlinných i živočišných druhů. Posláním přírodní rezervace Studenčany je rovněž ochrana přirozených procesů v lesních ekosystémech.
Geologie, půdní poměry:
Geologický podklad území je tvořen flyšovými komplexy slezské jednotky vnějších flyšových příkrovů západních Karpat. Nejvíce jsou zastoupeny sedimenty středního oddílu godulských vrstev (stáří apt-turon) tvořené hrubě rytmickým flyšem s mocnými lavicemi glaukonitických pískovců. Půdní pokryv tvoří mělké hnědé lesní půdy.
Geomofologie:
Území přírodní rezervace Studenčany je velmi členité, s hluboce zařezanými údolími. Jeho osu tvoří dva výrazné svahové hřbety severozápadního směru vybíhající jako rozsochy od vrcholu Smrku. Tyto erozně denudační svahy jsou rozbrázděny krátkými pravostrannými přítoky Čeladénky. Vyznačují se extrémními sklonovými poměry, místy dosahují maximálního sklonu vice než 40°. Ve vyšších polohách jsou svahy periglaciálně modelované, s rozsáhlými nivačními depresemi, místy jsou pokryty ostrohrannou balvanitou sutí (např. jižní svah pod hřbetem Studenčany). Holocenní aktivitu svahových procesů ve vyšších polohách rezervace dokumentuje také výrazný náplavový kužel potoka Psí doliny nasedající na fluviální sedimenty Čeladénky.
Mykologie:
Z mykofloristického hlediska se jedná o typickou mykoflóru horských acidofilních bučin s řadou vzácnějších dřevních druhů hub, vázaných svou existencí především na mizející jedli. Ze vzácnějších druhů zde byla nalezena např. šafránka ozdobná (Tricholomopsis decora), která u nás roste poměrně vzácně na dřevě jehličnanů v podhorských a horských oblastech, dále bondarcevka horská (Bondarzewia mesenterica), ktré se vyskytuje na živých, pak mrtvých kořenech, bázích kmenů nebo pařezech jehličnanů (saproparazit) a korálovec jedlový (Hericium coralloides) svou existencí je vázaný na výskyt mohutných starých jedlí a smrků, na jejichž kmenech fruktifikuje.
Fauna:
Lesní porosty jsou útočištěm řady ohrožených a vzácných druhů živočichů náročných na klid. Na území rezervace byly provedeny podrobnější zoologické průzkumy motýlů (Lepidoptera) a ptáků. Doposud zde bylo zjištěno 284 druhů motýlů z 29 čeledí, lze však předpokládat, že celkový počet bude několikanásobně vyšší. K významné skupině motýlů, kteří jsou vázáni na přírodě blízké bučiny s jehličnany, se řadí saproxylické druhy, jejichž housenky se vyvíjejí převážně na odumřelém dřevě stromů napadených dřevokaznými houbami. K pozoruhodným druhům zde patří především vzácní moli Archinemapogon yildizae a Nemapogon nigralbella. Další významnou skupinou jsou plochušky (několik druhů z čeledí Depressariidae, Oecophoridae a Amphisbatidae). Druhy svým vývojem vázané na jedli a smrk reprezentují např. bourovec měsíčitý (Cosmotriche lobulina), různorožec jedlový (Deileptenia ribeata), běloskvrnka smrková (Panthea coenobita) a vzácná píďalka jedlová (Thera stragulata). K typickým zástupcům horských bučin patří např. martináček bukový (Aglia tau), srpokřídlec bukový (Watsonalla cultraria), šedovníček sudetský (Eudonia sudetica), lišejníkovec žlutokrajný (Eilema depressa), píďalky kropenatec vrbový (Plagodis pulveraria), různorožec černopásý (Alcis bastelbergeri), píďalka zakouřená (Lampropteryx suffumata) a píďalka lípová (Chloroclysta siterata), můra pestroskvrnka ozdobná (Polymixis gemmea), na světlinách pak vzácná píďalka žlutohlavá (Ecliptopera capitata) a píďalka síťkovaná (Eustroma reticulata), jejichž housenky žijí na netýkavkách.
Zoologie:
Vhodné podmínky ke hnízdění tady nachází řada ohrožených a vzácných druhů ptáků, celkem jich zde bylo pozorováno přes 60. Populace jeřábka lesního (Bonasa bonasia) dosahuje v masivu Smrku nejvyšší početnosti v celé CHKO Beskydy, z dalších významných druhů zde žijí např. strakapoud bělohřbetý (Dendrocopos leucotos), datlík tříprstý (Picoides tridactylus), datel černý (Dryocopus martius), žluna šedá (Picus canus), holub doupňák (Columba oenas), krkavec velký (Corvus corax), ořešník kropenatý (Nucifraga caryocatactes), lejsek malý (Ficedula parva), lejsek šedý (Muscicapa striata), sýc rousný (Aegolius funereus), puštík bělavý (Strix uralensis), ostříž lesní (Falco subbuteo) a krahujec obecný (Accipiter nisus). Na přeletu byl pozorován také čáp černý (Ciconia nigra), v nedaleké PR Smrk a blízkém okolí byl zaznamenám výskyt kriticky ohroženého tetřeva hlušce (Tetrao urogallus) na jedné z posledních recentních lokalit v Beskydech. Oblast Smrku je součástí trvalého biotopu rysa ostrovida (Lynx lynx) a přitahuje další velké šelmy, které do Beskyd přecházejí ze Slovenských hor. Několikrát zde byl zjištěn medvěd hnědý (Ursus arctos) a v lesích na jižním úpatí byly pozorovány stopy vlka (Canis lupus). Z běžné lovné zvěře se vyskytuje jelen evropský (Cervus elaphus) a srnec obecný (Capreolus capreolus).
Lesnictví:
Nejcennější fragmenty zachovalejších lesních porostů se nacházejí ve střední části rezervace. Jedná se o pralesovité jedlobučiny ve věku 240-300 let, jedle a smrk z horního patra postupně vypadavá, po ploše leží padlá dřevní hmota, postupně se objevuje odrůstající, převážně bukové zmlazení. Střední etáž tvoří buk stáří 30 až 80 let. Jádro jižní části PR Studenčany tvoří větší kompaktní smíšený porost buku, smrku a javoru klenu s vtroušenou jedlí bělokorou, místy s vitálním zmlazením. Severní část představuje druhově a prostorově diferencovaný porost s bukem, javorem klenem, smrkem a jedlí. Také porosty tvořící propojení jednotlivých částí PR (vyhlášené ochranné pásmo) patří k poměrně perspektivním a lze předpokládat jejich postupný přechod k všestranně diferencovaným lesním porostům.
Management, ohrožení:
Přírodní rezervace Studenčany se nachází nedaleko PR Smrk a spolu s dalšími chráněnými územími v masívu Smrku (PR Bučací potok a PR Malý Smrk) zaujímají celkovou plochu 535 ha. Prioritním cílem hospodaření bude uchování resp. obnovení ekosystémů typických pro oblast západních Karpat. Nejcennější jádrové porosty budou ponechány zcela bez zásahů, včetně vyloučení nahodilých těžeb. Výjimkou bude ochrana náletu a starší podsadby jedle, případně jejího dalšího doplňování formou umělých výsadeb s následnou ochranou před poškozováním zvěří, v případě výsadeb bude použit autochtonní sadební materiál. Porosty s vysokým podílem smrku budou postupně prosvětlovány s cílem vytvoření světelných podmínek pro přirozené zmlazení, část horní etáže bude ponechána bez zásahu přirozenému rozpadu. Zvláštní pozornost bude věnována managementu nahodilých těžeb se zaměřením na likvidaci kůrovce. V jednotlivých porostních skupinách by měla být ponechána část pokácené dřevní hmoty na místě k postupnému samovolnému rozkladu.
Natura 2000:
Přírodní rezervace Studenčany je jádrovým územím evropsky významné lokality Beskydy (kód CZ0724089) představující zachovalý přírodní a krajinný celek v nejvyšších karpatských pohořích na území ČR. Zároveň je také součástí Ptačí oblasti Beskydy, jejímž předmětem ochrany jsou populace čápa černého (Ciconia nigra), jeřábka lesního (Bonasa bonasia), tetřeva hlušce (Tetrao urogallus), kulíška nejmenšího (Glaucidium passerinum), puštíka bělavého (Strix uralensis), žluny šedé (Picus canus), datla černého (Dryocopus martius), strakapouda bělohřbetého (Dendrocopos leucotos), datlíka tříprstého (Picoides tridactylus), lejska malého (Ficedula parva) a jejich biotopy.
NADMOŘSKÁ VÝŠKA: 850 m. n.m.
DALŠÍ INFORMACE: http://nature.hyperlink.cz/Beskydy/Studencany.htm
